Vítejte na stránkách Dětského diagnostického ústavu
Telefon: +420 777 722 329

Fotogalerie - Lednový adaptační kurz

Po ranním vstávání jsme si dali snídani. Hned po snídani jsme se všichni připravovali na očekávané běžky. To byla asi největší výzva pro ty menší. Vyrazili jsme kolem 11 dopoledne. Když jsme dorazili na místo, byl jsem překvapen, jak to tam vypadá. Všude to bylo moc krásně. Pak přišla chvíle na běžky. Všichni se těšili, až si to vyzkouší, ale když jsme se na to postavili, tak byl jeden pád za druhým. Moc sněhu nebylo, takže to šlo hůř, ale dalo se to. Poprvé jsme jeli z takového kopečka, kde to jelo skoro samo a byly ty pády, ale po chvíli jsme si a to zvykli a šlo to v pohodě. Bylo to hrozně pěkný, krásně jsme se projeli. Příroda okolo krásna, takže to stalo za to. Po nějaké chvilce jsme se zastavili na takové rovince, kde jsme si vyzkoušeli nějaké techniky. Na rovince jsme si pak dali svačinu, která stala za to. Měli jsme sekanou s rohlíkem a kečupem, jablko a tatranku. Když jsme dojedli, jelo se dál. Nějaký pán nám poradil, že se to dá objet. Tak jsme vyrazili. Dorazili jsme k takové dřevěné mapě a nalevo od ni byl velký kopec (to byla ta objížďka). Všichni protestovali, že to je hrozný kopec, takže nakonec ukecali vychovatele, že pojedeme zpátky. A jeli jsme. Když jsme dojeli do cíle, čekali jsme asi 15 minut na jedince, který se málem psychicky zhroutilJ.  Potom, když dorazil, jsme odešli všichni k autu a jeli do takové kavárny, kde jsme si dali výborný dort. Po dortu jsme ukončili náš výlet a jeli zpátky na chatu. K večeru jsme se domlouvali na bobříka odvahy, který vyšel podle plánu dobře a děti byly na pokraji zhrouceni. A to je asi vše z dobrodružné soboty. J  
Honza
 
V sobotu ráno jsme si dali snídani a pak jsme vyrazili na běžky. Během běháni jsme si dali svačinuJ, celkově jsme uběhli 10 km, ale nejlepší bylo jet z kopce dolů. Málem jsme se všichni zabili, takže docela sranda. Cestou zpátky jsme byli všichni už utahaní, ale zvládli jsme to. Potom jsme jeli pomalu zpátky a cestou jsme se stavili v marmeládovně.  Každý  jsme si dali dortíkJ. A potom jsme už vyrazili do srubu. Když jsme přijeli, tak jsme začali topit a krájet buřty, cibuli a česnek na večeři. Dělali jsme opečené buřty na pánvi. Když jsme dojedli, tak jsme hráli karty a vyprávěli jsme si historky a takJ. Najednou pan Raška řekl, že bude bobřík odvahy. Takže kluci se docela báli. Ale nakonec jsme to všichni zvládli.  Ale s Járou jsem musela jít já. Nakonec to zvládl i on. J No a potom jsme šli pomalu spát.
ÁĎA
 
V neděli jsme jeli na Srní. Viděli jsme vlčí samici a pak jsme jeli do marmeládovny a viděli obří marmeládu, která byla největší na světě. Potom jsme jeli zpátky ve 3 hodiny. Bylo to tam hezké, na adapťáku jsme měli guláš, ten byl výborný, v marmeládovně jsme měli zákusek, také byl výborný, pak jsme byli v kostele.

Kuba